Únor 2017

Přiběh dvou dívek

11. února 2017 v 22:14 | CarolBranišak
Ten to příběh vypráví o nás dvou.


Ten to příběh se udál roku 2016.6.dubna kdy jsem tě poprvé spatřila osbně a do dnes jsem za to moc ráda.Když jsem tě uviděla rozbušilo se mi srdce ale mám takoví pocit,že ty jsi to věděla,že to srdce mi buší podívala jsi se na mě takovím pohledem který řikal abych byla v klidu,že tu jsi semnou.Pry se nemusím bat když jsi v mé přitomnosti to vše říkali tvé nádherné oči.Chyběl mi jen tvůj úsměv ale vím,že život ti tak ulížil,že ani nemáš chuť se smát nedivím se mívám to občas taky.Od chvíle kdy tě znám osobně mám pocit,že jsi má zpřízněná duše ne jen kamarádka ale i z přízně ná dušička moje.Moje princeznička kterou mám moc rda a moc mi na ní záleží.Rada bych tě zas viděla protože mi dost chybíš.Doufám,že se zas setkáme brzy.Poslední dobou na tebe fakt hodně myslím a jelikož mi nepíšeš tak nevim co s tebou je a bojim se o tebe.Taky mě nic nebaví když myslím na tebe na to jak se asi máš a tak já vím,že teď psát nemůžeš ale já se kvuli tomu trochu trápím.Obě máme rády stejný styl oblíkání.Mílujeme černou barvu také černé růže.Málo kdo nás chápe málo kdo chápe proč milujeme černou.Život nám dvoum dost ubližuje a to je to co jiní nechápou,nechápou jak se cítíme a jak nám je.Jedna druhé ale rozumíme a i citíme co se stou druhou dějě.Libi se nám i podobný styl muziky my dvě jsme si prostě souzené to je můj vnitřní pocit.Naše duše už jsou hodně dlouho propojené jen my si to nechcee přiznat.Chci ti toho tolik řici a nemůžu nejde to protožee jsi o demě tak daleko.Když na tebe myslim slzy mi tečou po tvářích jak moc ráda bych tě viděla a obejmula.Když píšu onás je toho tolik co bych ráda napsala ale jak se říka kolikrát nevim co můžu napsat co ne co třeba popřípadně nějak upravit a nebo nechat.Jerdnou až mi uplně odejdeš a já zůstanu sama tak si pamatuj že mi budeš dost chybět.Ty vlatně ale nesmíš odejít protože náš příběh teprve začal.Nerada bych aby ještě než pořadně začal skončil musíme obě bojovat věřím v nás věřím v to,že spolu vše zvládnem spolu jsme silné.Je mi liti co lidi si o tobě myslí a že tě nechápou.Ano je pravda,že někdy mám i já problém tě pochopit a ne dvakrát se mi libí co dělaš ebo co píšeš na socialní sit ale na druhou stranu vím aspon z časti co jsi mi povídala jaké důvody k tomu maš a proč se to děje.Chci až budeš ten to přiběh čict abys věděla,že v mem srdci a mé mysli budeš pořad.Mila princezno mžná mě ty bereš trochu jinak než já tebe ale věř,že jsem moc ráda za ten den kdy jsme se poznali osobně v tváři tvář a mohli jsme si hezky popovídat protože přeci jen přes ten internet to neni ono to mi dáš doufám za pravdu.Přes internet neužu skoro nic nmužu ti řici to co ti chci řict do očí nemužu tě obejmout když to potřebuješ když jsi smutná nebo když se hodně trápíš tak ti nemůžu být tak velkou oporou jako osobně.Nestydim se řict že tě dokonce miluji ano nejako přitelkyni nebo přitele ale jako někoho kdo pro mě znamená hodně.

Chybiš mi

10. února 2017 v 16:34 | CarolBranišak
Ani neviš jak mi schaziš,ani neviš jak mi chybiš.Byla jsi moji princeznou mojí propojenou duší až tohle budeš číst budeš vědě,že mluvím zrovna o tobě proto vím,že tvé jméno psát nemusím ty to víš sama.Když jsme se poznali osobně chvilku jsem váhala co si myslet mám ale ty sama víš že jsem tě začala vice chapat i když jsem ti to nedávala na jevo.Prosila jsi mě a v čich jsi měla douání,že se na tebe nevikašlu a ja se na tebe nevikašlala tak moc mi scházíš že občas ani nespím a myslím na tebe.Tenkrát když jsme se viděli dala jsi mi pusu kterou já apsolutně nečekala ale dodnes ti za ní děkuji protože vím,že byla upřímná a od srdce.Popravdě v tu chvili jsem citila,že mě má někdo opravdu rád a byla jem ráda,že jsi to zrovna ty moc děkuji.Děkuji osudu,že nás spojil.Máme par společných fotek a vždy když se na jednu zadívám řeknusi to ona mi ukazala co to je mít rád od srdce a myslet na druhého vic než na sebe uměla jsem to už dříve ale ty jsi tomu dala ještě jinačí rozměr a vyznam.Občas v myšlenkách volám tvé jméno někdy mám pocit,že ho volám ale i ze spaní. 6.dubna ten datum si budu hodně dlouho pamatovat to jsme se viděli osobně a i se osobně poznali.Všichni tě vidi je negativně a nechtěj tě moc chapat ale ja tu při tobě budu pořad neboj se.Doufam,že až s to přečteš,že se ti vykouzlí úsměv na tvých krásných rtech.Prozatím se měj krásně.