Spisovatelský klub náběr

5. prosince 2016 v 22:39 | Victoria Renkse |  Členové

Tak jo nabíráme lidi do našeho klubu. Každý kdo něco píše je vítán. Je nás zatím zhruba osm. Takže kdo chce být naším členem at napíše komentář. Děkuji

Já jsem to založila


první úkol je napsat něco osobě

za 2. vymysli si přezdívku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rebecca Rebecca | 5. prosince 2016 v 22:52 | Reagovat

:-)

2 spisovatelsky-klub spisovatelsky-klub | 5. prosince 2016 v 23:27 | Reagovat
3 Bobouš Bobouš | E-mail | Web | 6. prosince 2016 v 19:56 | Reagovat

Holky/kluci, nechci vás hned posílat do horoucích pekel, ale chci vám dát jen radu, jen tak do začátku, dřív, než toho budete mít přehršel a nebudete stíhat.
Čtěte si po sobě svou tvorbu, klidně vzájemně, opravujte si překlepy, chyby, klaďte důraz na stylistiku psaného projevu... dodržujte gramatiku, pravopis... Na běžný blog bych to nepsala, neřešila bych to, ale pokud chcete psát a být spisovateli, to všechno k tomu patří, bez ohledu na to, kolik vám třeba je nebo jaké máte vzdělání. Od toho jste klub, kontrolujte si to mezi sebou, ať už na první pohled čtenář vidí, že se snažíte. Neodrazujte čtenáře zbytečnými chybami...
Jistě, pokud si čtete text sami po sobě, je pravděpodobné, že nějakou chybu sem tam přehlédnete, stejně tak nemohu hodnotit slovenskou gramatiku, ale jména se s velkým písmenem píšou snad ve všech jazycích, nebo ne? :)
Opravdu nemám v úmyslu vás srážet, jen chci pomoci, poradit... :)

4 spisovatelsky-klub spisovatelsky-klub | Web | 6. prosince 2016 v 20:51 | Reagovat

[3]: Děkujeme. Máš pravdu. ;-)

5 Corvin Corvin | 7. prosince 2016 v 23:05 | Reagovat

Také já se hlásím k spisovatelskému klubu. Ne proto, že bych se až tak cítil být spisovatelem, ale proto, že považuji za skvělé to, když se duše dokáže vypsat ze svých smutků a trápení, A své smutky a trápení má každá duše. Jen se liší hloubka těch sklepení, kterými prochází a čas, který tam tráví. A taky to, jaké šrámy to na duši zanechá. A to je zpravidla dáno shůry. Jsou štístka, která mají mělké sklepy a z té černé vody jim čouhá skoro celá hlava. Takoví lidé se z té černoty mohou i vychechtat. Zdálo by se, že jejim co závidět, ale kdoví. Každopádně ti, kdo píší, chrlí ze sebe anekdoty, veselé historky, písničky a verše. A ty mohou rozveselit leckoho dalšího.
Pak jsou v druhém extrému lidé, které ta černota natolik zaplaví, že po vynoření musí ven. Podle jejího množství a sytosti té černé ji někdo jen vyprskne z úst, někdo vykašle z plic a někdo jí je tak plný, že ji musí vyzvracet. Ani tito lidé to nevolí sami. Každý by chtěl být štístkem, ale jen málokomu to osud dopřál. A ta černota se přetvoří do temných příběhů a veršů, do smutných a strašidelných povídek, románů nebo básní.Ne každý je dokáže číst, ale paradoxně každému mohou pomoci, pomoci k tiché radosti, že jeho sklepení není tak hluboké a černé.
Mezi oběma krajními mezemi je velký prostor. A teď o sobě. Mé sklepení není ani extrémně mělké, ani extrémně hluboké. a jak tu tmu dostávám ven? Tím, že píšu tak, abych udělal někomu radost, a ta radost zvenčí ze mě svým proudem vyplavuje ten inkoust. A je-li tím potěšeným čtenářem třeba je žena, která mne přivedla na svět, už ten proud stačí na ty nejčernější šmouhy. A každý další úsměv je dalším očistným proudem. A proto dokud to půjde budu se snažit psát pro radost.

6 Corvin Corvin | 7. prosince 2016 v 23:09 | Reagovat

[4]:Ano, je dobře, když si s gramatikou vzájemně pomůžeme. Jistě se nikdo nebude zlobit, že někdo chce přispět k tomu, aby jeho texty byly lepší.

7 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 14. ledna 2017 v 1:06 | Reagovat

[6]: souhlasím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama